Všechny práva na obrazový materiál patří autorům z magazínu DENIK zejména Foto: Deník / Jiří Kopáč
Zdroj: https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/pamatnik-osvobozeni-rudou-armadou-prosel-upravami-20190507.html
Když v srpnu 1945 odhalovali v Čechových sadech za účasti předsedy vlády Fierlingera první památník osvobození Rudou Armádou označovaný zároveň za první stavbu socialistického realismu netušili zde shromáždění komunisté jakého divadla se účastní. Byla to pověstná Le Grand Jeu [vysoká hra] , kterou mohli hrát jen zasvěcení a zřejmě při tomto divadle prskali smíchy a mohou vlastně dodnes – neboť stavba stále stojí…
Architekt Jaroslav Kovář mladší nebyl novému režimu po chuti a tak by se jeho návrh určitě nedočkal realizace. Sovětský generál však koutkem oka uviděl jeho návrh a silou prosadil jeho realizaci. Komunisté zřejmě tušili, že syn Jaroslava Kováře staršího (pracujícího mj. na stavbách olomouckého arcibiskupství) je třídně nespolehlivá osoba a nemýlili se neboť to co udělal stálo opravdu za to…
Sovětský generál byl lehkostí a štíhlostí pomníku nadšen, když si jej představíte obráceně- připomíná vyznamenání.
Nám však připomíná leccos jiného. Stojí na půdorysu Davidovy hvězdy neboli hexagramu. Počet schodů , váz, počet bronzových desek, tvar dříku, nakonec i třístupňové zakončení pomníku pod hvězdou (pentagramem) odkazující k stupňům učeň, tovaryš, mistr to vše směřuje jen k jednomu… zednářskému ritu.
A tak architekt zcela vědomě postavil komunistům zednářský památník… U stavby odkazující na Veliké Dílo stojí za to se zastavit a přemýšlet nad Velkým plánem, počítat a měřit… ( zasvěcení vědí že roku 1709 provedli něco podobného jezuitům v Olomouci členové společnosti Societas Incognitorum – společenstvo Neznámých – ale o tom někdy příště)
Děkujeme autorovi tohoto článku za možnost jej převzít z jeho stránek : http://www.jesen.cz/clanek43.html
Rozhovor s pamětníkem vzniku a odhalením p. Milanem Tichákem z Olomouce na webu olomouckého rozhlasu.
Vysoký štíhlý památník na sebe podle historika Ticháka strhával pozornost od začátku. Autorem byl Jaroslav Kovář. „Říkali mu Jaryn, byl to takový bohém veselé mysli. Seděl ve vinárně, kde ho navštívil sovětský důstojník a řekl mu, aby udělal návrh na pomník. Jaro Kovář sedl a načrtl pomník, který viděl z okna,“ vzpomíná Tichák. Z okna vinárny viděl barokní Sloup Nejsvětější Trojice, dnešní památku UNESCO. Místo svaté trojice na vrcholu památku umístil ale rudou hvězdu.
„Je fantastické obstarat materiál, takhle ho otesat a do patnáctimetrové výšky ho vyzvednout. To budí obdiv.“ říká Tichák.
